Co je valentýnská ryba?

Za pár dní je Valentýna, což je svátek všech zamilovaných. Jeho odpůrci sice tvrdí, že je to zejména svátek obchodníků, koneckonců rozhodnutí, zda Valentýna slavit, nebo ignorovat, je každého osobní věc.

Treska chutná výborně s bylinkami.
Víte však, že v mořích plave i valentýnská ryba a je to velmi oceňovaná gurmánská pochoutka? Možná vás to překvapí, že valentýnskou rybou se nazývá – treska. Jenže ne obyčejná, tedy mladá treska, ale treska Skrei. To je co se týče kvality a chuti masa úplně jiná kategorie…

Valentýnská se jmenuje ze dvou důvodů – jeden je ten, že její lovná sezóna začíná před Valentýnem a trvá do dubna, a druhý asi vyplývá z jejího chování. Řekneme-li to velmi nadneseně, je to láska (v jejím případě spíše rozmnožovací pud), který ji žene, aby plula 1 000 kilometrů z hlubin Barentsova moře na svá původní neriska až k pobřeží severního Norska a tam se rozmnožovala. A tam mnohé tresky skončí v rybářských lodích a později na talíři.

Zatímco treska obecná se vyskytuje v celém severním Atlantiku, jako mladá ryba před dosažením pohlavní zralosti se nazývá „jen“ treska a její maso není ničím výjimečné, treska Skrei (znamená v norštině poutník) je, co se týče kvality masa, úplně jiná liga . Jsou to dospělé tresky (5–7 let), které tím, že proplouvají tak velkou vzdálenost, mají i úplně jiné maso. Tuhé a zároveň šťavnaté.

Není treska jako treska

Aby mohla být treska označována jako Skrei, musí splňovat řadu kritérií. Musí být ulovena ve volné přírodě v období od ledna do dubna, dospělá (mít nejméně pět let), ulovená v tradičních neresištích, která lemují pobřeží Norska, být v bezvadném stavu – bez zářezů, odřenin nebo poškození, vyexpedována do 12 hodin po ulovení a skladována při teplotě 0 – 2 °C. Také musí být balena a zpracována v souladu s přísnými kritérii, která zaručují její nejvyšší kvalitu. Všichni, co s ní přijdou do kontaktu, musí mít certifikát (Norwegian Seafood Council) a jeho inspektoři celý proces důkladně kontrolují.

Gurmánský zážitek

V období lovu Skrei dostat tuto rybu v těch nejlepších restauracích, ale prodávají ji také v dobrých obchodech s rybami, takže gurmánský zážitek se z ní dá udělat i doma. Maso Skrei je jemné, pevné, ale křehké, libové a aromatické, proto je jeho příprava nekomplikovaná. Hodí se na pečení, vaření, dušení v páře a pošírování. Jediné, na co je třeba dávat pozor, je nepřipravovat ho dlouho, aby nevyschlo, stačí pár minut.

Zde je několik tipů: ten nejjednodušší je opražit Skrei na másle, jemně osolit a podávat s petrželkami. Smažit by se mělo co nejkratší dobu při nízké teplotě, aby se rybí filé nerozpadlo. Celkem asi 7–8 minut.

Filety Skrei jsou obzvlášť vhodné k pošírování (šetrné vaření). Například ve vývaru při teplotě 90 stupňů k tomu stačí 12 minut. Pošírované Skrei v mléce mají maso nádherně bílé. Při vaření v páře při 85 °C je filé hotovo přibližně za 8 minut, při 100 °C přibližně za 5 minut. Pečení v horké troubě při 180 °C trvá také přibližně 8–9 minut.

Při pečení a přípravě na grilu vytváří jeho kůže přirozenou ochranu, která udržuje maso šťavnaté. Kůže je přitom chutně křupavá. Vhodnou přílohou je vínová omáčka.

Skrei je také perfektní v troubě: na rajčatově-česnekové směsi nebo pod pikantní bylinkovou kůrkou s paprikou a noky.

V Norsku se považují za mimořádnou pochoutku jazyky tresky Skrei. Dochutí se solí a pepřem, obalí v mouce a smaží na másle, dokud nejsou křupavé. Jikry jsou také k dispozici pouze v Norsku, a to čerstvě uzené, jako krémový „kaviár“ jsou k dispozici v tubách nebo lisované v plechovkách. V Norsku se vymačkané jikry Skrei krájejí na plátky a smaží na másle.